ČLÁNKY
Zde najdete články o různých tématech. Vždy by se ale měli týkat tématiky ploštic, pomůcek, lokalit, apod. Vlastní články vítány stále!
SERIÁL O POMŮCKÁCH
Článek č. 1 - Lokalitní štítky
Článek č. 2 - Lovecké pomůcky
Článek č. 3 - Mapování výskytu
Článek č. 4 - Rozhovor s Mgr. Petrem Kmentem
Článek č. 5 - Chov ploštic - Rhinocoris iracundus
Článek č. 6 - Determinační štítky
Článek č. 7 - Slovníček pojmů
Článek č. 8 - Přeměna na dospělce
Článek č. 9 - Štěnice ptačí (Oeciacus hirundinis)
Článek č. 10 - Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae)
DODATEK KE ČLÁNKU O LOVECKÝCH POMŮCKÁCH
LOKALITNÍ ŠTÍTKY
Jak asi každý z nás víme, každý ulovený kus musí být opatřen minimálně lokalitním štítkem. Bez něho by to byl kus absolutně bezcenný. Lokalitní štítek musí být čitelný a přehledný. A to mnohdy po velmi dlouhou dobu. Viděl jsem i štítky, ze kterých se mi dělalo přímo špatně. Byly napsané obyčejnou tužkou (a ještě ke všemu asi pěkným kopytem) na kousku ustřižené pohlednice. Možná by se více hodilo říci kusu (asi 2 x 4 cm). To je podle mně nepřípustné, ale jestli to někomu vyhovuje a nedělá žádné potíže - nebráním mu v tom.
V tomto článku vám chci říct, jaké štítky dělám já. Neberte to jako návod, ale jako inspiraci. Klidně si je upravte. Můžete mi i napsat jaké změny jste provedli. Takže tedy k věci:
Lokalitní štítky dělám po vzoru mého bráchy (taky se zajímá o hmyz). Dříve jsme je tiskli inkoustovou tiskárnou, ale nyní máme možnost používat laserovou tiskárnu. Kdo ne, inkoust podle mně bohatě stačí, nesmíte ale nechat na štítky působit vlhkost. Na každém štítku uvedu: část České republiky v latině (např. Bohemia or. (tj. orientalis - východní čechy), dále uvedu lokalitu, kvadrant*, datum odchytu a jméno sběratele, který daný kus odchytil, zakončené lgt. (také z latiny). Napíši je v normálním textovém editoru a vytisknu velikostí 4. Na obrazovce se po zmenšení zdají nečitelné, ale mělo by se to vytisknout čitelně. Pokud ne, tak můžete použít větší písmo. Tisknu je na normální kancelářský papír. Někdo si je zasazuje do rámečků (kvůli stříhání), proti tomu nic nemám, ale pro mně to je zbytečná starost. Prostě ten štítek poté vystřihnu a dám si při tom pozor, abych něco neustřihl. Pro ty šťastnější, kteří vlastní GPS navigaci, mám typ. U vzácnějších nálezů můžete místo kvadrantu, napsat souřadnice místa nálezu. Je to MNOHEM přesnější. Pro ty, kteří GPS nemají mám také radu. Na internetových portálech si vyhledejte v mapách místo nálezu (zhruba) a mělo by tam jít (alespoň někde), že si určíte bod a počítač vám sdělí jeho souřadnice. Je to méně přesné, než přímé zaměření, ale pořád přesnější než kvadrant.
Hotový štítek může vypadat třeba takto (číslo značí řádek - 1. první řádek, 2. druhý řádek)
-
Bohemia or.
-
PR U Houkvice
-
5862a
-
21. 8. 2006
-
T. Roudný lgt.
Ve výsledku mají velikost průměrně 16 x 8 mm
* Česká republika (a možná i jiné státy) je rozdělena na kvadranty. Je to síť mnoha kvadrantů. Každý má své číslo a sám se ještě dělí na menší části. Jeden kvadrant na čtyři části a každá menší část na další čtyři.
Je jen na Vás, jak dopodrobna budete zapisovat určení. Jestli jen 5662a, nebo 5662aa. Pokud se lokalita rozkládá na více částech píši to takto: 5662ab (ab znamená část a až část b) Aby nedocházelo k omylům s rozdělením částí, musíte si jednou určit jak to budete psát, a už to neměnit.
zpět na začátek
LOVECKÉ POMŮCKY
Do sbírky je nutné nejdříve něco nachytat. Na to si lidé vymysleli mnoho pomůcek. Ti zkušení mohou tento článek asi vynechat, ale ti co nevědí, nebo váhají s pořízením nějakých pomůcek si můžou vzít inspiraci.
Zatím používám smýkadlo, exhaustor, síťku na vodní hmyz a samozřejmě ruční sběr.
Ruční sběr je metoda, s kterou asi každý z nás začínal. Stačí na ní mít nějaké dobře uzavíratelné nádoby. Nejlepší jsou asi plastové, protože jsou lehké a težko se zničí (ale pozor ná závity - ty se ničí docela často). Různé krabičky od filmů, různých potravin, atd... Stačí do nich kus chytit a je to. Pozor na ty druhy, které se při neopatrném sběru (třeba zavadíte o květ) pustí a spadnou kamsi do trávy na zem. Každý z vás si svůj styl brzy najde.
Síťka na vodní hmyz je (v originálním provedení) docela drahá, proto jsem začínal s cedníkem a teď používám menší podběrák s jemnou sítí s velmi malými očky. S cedníkem se dostanete (pokud nemáte dvoumetrové ruce), jen na okraj vody, a pokud je tam například bláto nebo mokřina, tak se k vodě nedostanete vůbec. S podběrákem to jde lépe. U některých druhů musíte být ale rychlí, protože stačí jen vyrušit a už je nenajdete.
Exhaustor je pomůcka na "vysávání" malých kusů hmyzu. Obrázek snad napoví:
Na jednom konci nasajete vzduch, síťka zabrání vdechnutí hmyzu, a na druhém konci se hmyz nasaje. Mně se ještě nikdy nestalo, že by hmyz našel cestu ven. A pár rad nakonec: 1. exhaustor často vyprazdňujte, protože hmyz se začne uvnitř, z důvodu malého prostoru, nenávidět a útočit na sebe. 2. vyprazdňujte ho také proto, že hmyz začne po delší době, nebo při velké osádce, vylučovat obranné tekutiny a pak vysávání není moc příjemné (tu pachuť jsem jednou dostávat pryč ještě 2 dny). 3. exhaustor můžete používat i na vychytávání smýkadla, když bude hmyz vylézat po stěnách pytle.
Smýkadlo je taky docela drahá pomůcka, ale do ní se vyplatí investovat. Různé náhražky se rychle ničí. A aktivní sbírání smýkáním dá i originálnímu smýkadlo dost zabrat. Pokud si ho koupíte, ochraňujte ho a šetřte ho. Tím nemyslím, že s ním nebudete lovit jen proto, že bylo drahé, ale nesmíte s ním lovit třeba v ostružinách. To se i originální pytel rychle zničí. Smýkadlo se skládá z hole, rámu a pytle. Co je hůl snad každý z nás ví. Rám je skládací nebo pevný. Každý má své výhody. Já mám skládací a problémy s ním zatím nemám. No uvidíme jestli se nějaké objeví. Je to rám z oceli, pod kterým je ještě silonová struna, na které je teprve pytel zavěšen. Je to kvůli tomu, že když smýkáte, tak rostliny "rozrážíte" ocelovým rámem a ne pytlem, který by se tak rychle zničil. Sběrný pytel je z jemné tkaniny, a je chráněn dalším rukávem z dederonové tkaniny.
Pokud by jste se chtěli mrknout na nějaké pomůcky (nebo koupit) zde je odkaz: http://www.entosphinx.cz/
zpět na začátek
MAPOVÁNÍ VÝSKYTU
Nevím to přesně, ale zdá se mi, že o ploštice se v ČR nikdo moc nezajímá. Rozhodně se o nich nemluví tolik, jako například o motýlech, či broucích. A zdá se mně, že to je škoda. Nejsou totiž o nic ošklivější než motýli. Jenom jsou většinou menší a méně nápadné. Podle mě chybí nějaké souvislé mapování výskytu. A napadlo mě, že by se dalo udělat. Samozřejmě to je na jednoho člověka nepředstavitelný úkol. Proto vás chci vyzvat, aby jste se taky zapojili. Jak? Tak čtěle dál. Při jakémkoli nápadu, výčitce a připomínce - mogadishu@centrum.cz.
Je to jednoduché:
Ozvali by jste se mi na e-mail a tam by jsme všechno (podle momentální situace) dohodli. Základ je vědět pár věcí:
Musíte mít ulovený kus 100% dobře určený. Musíte dále vědět kde jste ho chytli a přesné datum. Kdo ho chytil, kdo ho určil a v čí je sbírce. Pokud máte třeba i GPS zaměření, tak jenom lépe. Samozřejmě, že preparáty hmotně dokládat nemusíte. Příklad (vymyšleno):
Pyrrhocoris apterus, Praha - Staroměstské náměstí, 24. 8. 2006 + 11. 5. 2004, pozn. u paty stromku
Lygaeus equestris, Sněžka, 13. 7. 2005, GPS 50° 44' 9.34"N, 15° 44' 20.15"E
atd. atd. atd...
Takže pište a pište.
Děkuji Vám všem, kteří pošlete jakékoli informace. A pokud se ptáte, co z toho budete mít, tak budete průběžně dostávat celkové seznamy sesbíraných údajů.
zpět na začátek
ROZHOVOR s... Mgr. Petrem Kmentem
Požádal jsem o rozhovor Mgr. Petra Kmenta, který se zabývá plošticemi a pracuje v Národním muzeu.
1. Věnujete se také sběru nějakého hmyzu?
Samozřejmě, sběr hmyzu je jedna ze základních součastí práce systematického entomologa. Rovněž sbírkovy fond Národního muzea je nutné neustále doplňovat o nový materiál ke studiu.
2. Osobně máte radši ty naše malé, ale krásné ploštice? Nebo dáváte
přednost například těm velkým a pestrým tropickým plošticím?
Velikost a vzhled ploštic nejsou hlavními kritérii, podle kterých se vědec řídí při výběru objektu svého zájmu. Mnoho malých druhů hmyzu odhalí svůj půvab teprve při patřičném zvětšení - tady jako příklad můžeme uvést ploštice síťnatky (Tingidae), nebo dokonce po vypitvání některých tvarově složitých vnitřních struktur. Některé druhy i celé skupiny nejsou vzhledem atraktivní vůbec, ale mohou mít zajímavý způsob života, nebo se o nich ví velmi málo a pak se na člověka objevy jenom hrnou (oboje platí třeba pro drobné parazitické blanokřídlé).
4. Kolik je vlastně v Národním muzeu ploštic?
To nemohu říci přesně. Ve chvíli, kdy jsem sbírku přebíral do své péče, obsahovala cca 230 tisíc ploštic. Postupně je materiál doplňován novými sběry a dary od dalších sběratelů, a rovněž jsem začal se sepisováním materiálu do pracovní databáze, její tvorba ale potrvá ještě několik let.
5. V muzeu máte asi exempláře z celého světa, ale nějaký exemplář musí být
nejdále. Který a odkud?
Materiál v muzeu je opravdu pestrý, téměř z celého světa, i když zastoupení jednotlivých oblastí je velmi nerovnoměrné. Specialitou Entomologického oddělení Národního muzea je zejména hmyz Turecka, Íránu a okolních zemí, pak máme hojně materiálu třeba z jihovýchodní Asie. Naopak, jen velmi málo materiálu je třeba ze Severní Ameriky. Nejvzdálenější exempláře ploštic pocházejí z Patagonie a Nového Zélandu. Pokud by se týkalo nejstarších ploštic, pak máme ve sbírkách dokladový materiál ze sbírky Ladislava Dudy z 80. let 19. století a hmyz sbíraný Emilem Holubem na jeho expedicích do jižní Afriky.
6. Podnikáte jako muzeum (nebo i Vy osobně) ještě dnes nějaké expedice?
Pokud ano, tak kam se chystáte, nebo kde jste byli?
Národní muzeum dříve podnikalo oficiální expedice, z entomologického hlediska jsou světově proslulé ty v roce 1947 do Turecka a posléze v letech 1970, 1973 a 1977 do Íránu. Po roce 1989 oficiální expediční činnost pro nedostatek finančních prostředků ustala. Jednotlivý pracovníci ovšem mohou v rámci pracovní doby podnikat výpravy hrazené z vlastních prostředků.
7. Je možné do Národního muzea jen tak přijít, prohlédnout si exepláře a
třeba číst literaturu?
Entomologické oddělení sídlí v Kunratickém zámku (Kunratice 1, Praha 4). Sbírky jsou přístupné zájemcům po předchozí domluvě s příslušným kurátorem.
8. V předchozí otázce jsem se zmínil o literatuře. Když jsem začínal, poznal jsem, že lepší literatura o plošticích není skoro nikde k sehnání. A v češtině už vůbec. Máte nějaké typy, kde by šla sehnat? Nebo jaké knihy by jste doporučil? Slyšel jsem, že nejlepší je procházet si různé antikvariáty. To se mi ale zdá nejisté.
Literatura o plošticích je početná, ale nikoliv v českém jazyce. Jediný dostupný klíč na naše ploštice napsal L. Hoberlandt v rámci Fauny ČSR již v padesátých letech a zejména začátečníkům ho nemohu doporučit. Pro začínajícího odborníka jsou vhodné určovací klíče E. Wagnera v němčině nebo polské klíče z řady Klucze do Oznaczania Owadow Polski. Pro pokročilejší jsou pak k dispozici různé monografie, například z řady Faune de France (francouzsky), Fauna Ukrainy (ukrajinsky nebo rusky) a další. Pokud se týká shánění literatury, vždy mohu doporučit kontaktovat předem některého odborníka. V letošním roce vydá nakladatelství Akademia příručku Průvodce faunou ČR, kde budou základní ploštice vyobrazeny (cca 150 druhů), což pro začáteční orientaci dobře poslouží.
9. A na závěr mi dovolte jednu polosoukromou otázku. Dá se od sebe nějak
spolehlivě rozeznat Palomena prasina a Palomena viridissima?
Palomena prasina je druh velmi hojný, pozná se podle toho, že druhý a třetí tykadlový článek jsou stejně dlouhé a boční okraj štítu je směrem k očím rovný lehce konkávní. P. viridissima je druh poměrně vzácný, 2. článek tykadla je 1,6-2krát delší než 3. a boční okraj štítu je rovnoměrně vypuklý.
CHOV PLOŠTIC - Rhinocoris iracundus
Jak asi mnoho z vás ví, tak jde chovat téměř cokoli. A ploštice nejsou vyjímkou. Velmi atraktivní na chov jsou tropické druhy, které jsou velké a pestře zbarvené. Ale k tomu jsem se ještě nedostal. Ne, že by nebyly k sehnání, ale ještě k tomu nemám prostředky. Ale měl jsem štěstí a povedlo se mi najít několik zákeřnic červených (lat. Rhinocoris iracundus). Tedy abych řekl pravdu, nenašel jsem je já, ale můj brácha a ten mi je pak předal. Bylo to 25. 5. 2007 v Žehuňské oboře. Tyto zákeřnice podle mně patří k docela atraktivním plošticím a nejsou ani moc malé (15 - 20 mm). Přikládám popis a foto:
Tělo je krvavě červené, krátce a jemně pýřité. Boční strany hlavy a tykadla jsou černé. Zadní okraj štítu je téměř pravoúhle vykrojený. Zákeřnice červená obývá hlavně původní stepní stanoviště. Přezimuje ve stadiu imága. Nová generace se objevuje v červenci. Je to dravý druh. U nás žije především v nížinách.
Chci vás jen varovat, že pokud se do chovu pustíte také, tak musíte zajistit dostatek potravy (o potravě a krmení níže). A teď k samotnému chovu. Protože jsem jich našel pět, tak zde byla téměř 100% šance, že jsem našel alespoň jeden pár. Nakonec jsem zjistil, že jsem měl páry hned dva. Umístil jsem je do plastové nádoby, s proděravěným víkem. Neměl jsem žádný návod jak chovat, tak jsem to udělal jednoduše. Na dno jsem dal hlínu s pískem. Pak nějaké ty klacíky a pár plochých kamenů, aby se měly po čem prohánět a nakonec takový ten lesní pozemní nepořádek - pár suchých listů, nějaké to suché jehličí atd. Vycházel jsem ze skutečnosti, že insektárium musí mít stepní ráz.
Vodu jsem zajišťoval tak, že jsem jednou za dva dny postříkal celé insektárium ostřikovačem. Nezapomeňte postříkat alespoň jednu stěnu, na které se bude díky povrchovému napětí voda shromažďovat do kapiček a ty bude hmyz sát (nesmíte ale stříkat moc, protože jinak se kapky neudrží a stečou vám do hlíny, a to my nechceme). Pro hmyz to bude něco jako ranní rosa. Má to ale dva háčky. Nádoba musí být velmi dobře odvětrávaná, aby se voda stíhala vypařovat a nezačala vám v nádobě rašit plíseň. Z toho důvodu nekropte moc hlínu, ale spíše klacíky, kameny a stěny. Nemusíte se ani bát trochu pokropit i vaše hmyzí obyvatele. Ten druhý háček je v tom, že se k vysráženým kapkám na stěně musí nějak hmyz dostat, a proto mu vytvořte přírodní prolézačky z různých klacíků apod.. Stačí, aby byly jen u té stěny. Ale všeho s mírou, ať tam nakonec nemáte naházený celý les. A nakonec k velikosti insektária. To moje bylo asi 30 x 15 x 20 a všech pět se tam v pořádku vešlo. Nespozoroval jsem ani žádné konflikty. Pokud ale nastanou, tak hmyz oddělte.
Insektárium každý den kontrolujte a každý den dodávejte potravu. Nejlepší je nasmýkat takové ty malinké housenky. Ty jim chutnají. Naopak jim nechutnaly chlupaté nebo moc velké housenky. Stejně na tom byli i broučci a jiné ploštice. Proces lovu a konzumace vám nebudu prozrazovat, ať se taky máte na co těšit. Je ale nutné zajistit dostatek potravy, jinak můžou vznikat konflikty. Pokud nebudete schopni zajistit dostatek potravy pro všechny, tak jich radši pár zpracujte, než bude pozdě. Nenechávejte je pokud možno zemřít přirozenou smrtí nebo vyhladověním. Připadá mi, že se velmi zhorší jejich "kvalita" - ztmavnou a už to není ono. Nezabíjejte je ale dříve, než budete vědět kdo je samec a kdo samice. Bylo by špatné odebrat všechny samce a pak se divit, proč se nic neděje.
Ale teď už k samotné podstatě chovu - rozmnožování.
UPOZORNĚNÍ: nějak prodyšně zabezpečte co nejdříve víko. Čerstvě vylíhlé nymfy mají sotva pár milimetrů a nechtěl by jsem je mít všude po domě. Já to udělal velkým kapesníkem.
Já jsem žádné problémy neměl a vše přišlo samo. Nevím, jestli se tedy mohou nějaké problémy vyskytnou. Bylo to jednoduché. Prostě se sami našli a bylo to. Spářili se a samice o pár dní později nakladla vajíčka. Jsou to takové shluky malinkých válečků. Často jsem vídal samice "hlídkovat" u těchto shluků, ale nemůžu říci, že to nebyla náhoda. Je také nutné vybrat si správnou dobu pro chov, aby už nebylo pozdě nebo naopak velmi brzo. Také není samozřejmě možné je najít kdykoli, takže doba nálezu také ovlivní chov. Jak chovat malinké nymfy nevím a právě proto v tomto stádiu můj chov skončil. Velké jsem vypreparoval a malé i s obsahem terária vysypal na místo nálezu dospělých zákeřnic. Pokud se někdo dostanete dále, napište.
Pokud jsem na něco zapomněl, tak se na mě nezlobte. Alespoň na vás čeká víc překvapení, než kdyby jste všechno věděli.
Závěr: Tyto ploštice nejsou vhodné na to, aby jste si u nich sedli a pozorovali je několik hodin v kuse (ale můžete to zkusit). Mají ale zajímavé životní cykly (lov, konzumace, páření, atd.) a ty rozhodně stojí za vidění. Můžete zkusit chovat i jiné druhy. Já to zkusím určitě, a pak vám to zase všechno povím.
zpět na začátek
DETERMINAČNÍ ŠTÍTKY
Tento článek je velmi podobný článku č. 1. Je to vlastně to samé. Liší se to jen v tom, co teď napíši. Determinační štítky slouží k tomu, aby podle nich kdokoli poznal o jaký druh se jedná. K tomu ho potřebujete v první řadě na 100% určit.
Tyto štítky, píši do rámečků velikostí 4. Napíšu na ně toto:
- Rodový název v latině (tučně, všechno velkým písmem a kurzívou)
- Druhový název v latině (tučně, všechno malým písmem a kurzívou)
- Kdo popsal tento druh (normálním písmem)
- prázdný řádek
- Kdo tento kus určil + rok
Když budete vědět, tak můžete připsat ještě pár věcí navíc. Jako třeba pohlaví nebo vývojové stádium.
Například:
- COREUS M
- marginatus
- (Linnaeus, 1758)
-
- det. Tomáš Roudný 2007
Det. znamená determinoval (určil); M má být male (anglicky samec, samice je female), ale vy můžete vložit značku pro pohlaví /tento editor ji nepodporuje/ (to je ten kroužek se šipkou pro samce a kroužek s křížkem pro samici)
Ve výsledku mají velikost zhruba 22 x 10 mm.
zpět na začátek
SLOVNÍČEK POJMŮ
Napadlo mě napsat na stránky pár pojmů, které by se Vám mohli hodit. Netýkají se jenom ploštic, ale i všeobecně přírody.
acyklický vývoj |
vývoj, kdy se zároveň vyskytují dospělci, larvy nebo i vajíčka |
anaerobní
|
organismy, které nepotřebují k životu kyslík |
antropogenní |
vzniklý kvůli činnosti člověka |
bioluminiscence |
světélkování organismů |
detrit |
odumřelá organická hmota |
endemický |
vyskytující se jen na ohraničeném území |
eutrofní |
bohatý na živiny |
fytofágní |
živící se rostlinnou potravou |
hermafrodit |
organismus se samčími i samičími pohlavními orgány |
kokon |
schránka chránící kokon nebo kuklu |
kosmopolitní |
celosvětově rozšířený |
monofágní |
živící se pouze jedním druhem potravy |
polyfágní |
živící se různou potravou |
ruderál |
rumiště |
semiakvaristický |
částečně žijící ve vodním prostředí |
symbióza |
různé typy soužití organismů (většinou prospěšné) |
synantropní |
žijící společně s člověkem |
zoofágní |
živící se živočišnou potravou |
zpět na začátek
SERIÁL O POMŮCKÁCH
Část 1. - Špendlíky a nalepovací štítky
Část 2. - Chemie v entomologii
Část 3. - Entomologické krabice a přepravky
Část 4. - Preparační pomůcky
ÚVOD
Téměř ke všemu v životě potřebujeme nějaké pomůcky. Pro sběr a zkoumání ploštic pomůcky potřebujeme také. Bohužel jich na rozdíl od jiných zájmů a koníčků potřebujeme o trochu více (tedy pokud chceme, aby výsledek alespoň za něco stál). Proto jsem se rozhodl k vytvoření tohoto seriálu a pomůckách. Pokaždé za určitou dobu zde probereme nějakou pomůcku nebo nějakou oblast pomůcek. O loveckých pomůckách jste se toho mohli dovědět hodně v článku č. 2, takže ty už vynecháme. Je tady ale spousta jiných pomůcek. Ať již jde o lovecké pomůcky, pomůcky pro uskladnění nebo pomůcky pro preparaci. Můžete se tedy již brzy těšit.
Část 1. - ŠPENDLÍKY A NALEPOVACÍ ŠTÍTKY
ŠPENDLÍKY
Dnes již je k dostání mnoho různých druhů pro mnoho různých účelů. Entomologické špendlíky, preparační, minucie, etiketovací špendlíky a jiné. Každý druh má své specifické určení. Tak tedy...
ENTOMOLOGICKÉ ŠPENDLÍKY - ČERNÉ
Jsou to speciální špendlíky - asi jedny z nejpoužívanějších v hmyzích oborech. Jsou vyrobeny z oceli a jsou potažené černým "lakem", který brání korozi. Dostačující do běžných podmínek. Typů je celkem 10 s číselnými názvy - 000; 00; 0; 1; 2; 3; 4; 5; 6 a 7. Průměry jsou od 0,25 mm do 0,7 mm. Průměry stoupají po 0,05 mm. Všechny špendlíky jsou 38 mm dlouhé, kromě 7, ty jsou dlouhé 52 mm. Cena 100 ks špendlíků, což je jedno standardní balení se pohybuje kolem 50 Kč. Mám s nimi dobré zkušenosti. Absolutně do domácích neextrémních podmínek postačují. Dají se použít na mnoho věcí. Napichují se nimi nalepovací štítky, motýli a jiný hmyz. Používají se také na takové to přidržení čehokoli - např. při vysychání exemplářů. Pozor ale na tenčí druhy, protože se rádi při působení většího tlaku ohýbají. Dále si dejte pozor na pomíchání jednotlivých druhů do sebe (těžko se rozeznávají - pokud se už tak stane třiďte je na bílém podkladě a při dobrém bílém světle) a pozor na koberce. Pokud vám na něj popadají, těžko se hledají a z vlastní bolestivé zkušenosti vám radím, je opatrně najít ihned po spadnutí.
ENTOMOLOGICKÉ ŠPENDLÍKY - NEREZOVÉ
Vlastnosti jsou naprosto schodné s černými špendlíky až na pár detailů. Jak již název napovídá, jsou vyrobeny z nerezu. Díky tomu vydrží v horších podmínkách mnohem déle než černé špendlíky. Tloušťky zůstávají stejné. Docela dost se liší cena, která se pohybuje kolem 68 Kč za 100 kusů. Já je také používám na takové extrémy. Sami si najdete tu hranici, kdy už černé špendlíky nestačí a musíte použít nerez. Použití je stejné jako u černých špendlíků.
MINUCIE NEREZOVÉ
Jsou to velmi malí "špendlíčci", kteří se používají na napichování velmi malých skupin hmyzu. Balejí se většinou po 500 ks a jsou 12 mm dlouhé. Mají také různé průměry: 0,10; 0,15; 0,20 a 0,25. Cena se pohybuje podle průměru od cca 140 Kč do 250 Kč. Nemám zkušenosti, takže nemůžu nic napsat. Třeba časem.
PREPARAČNÍ ŠPENDLÍKY
Ty se na ploštice asi nedají moc dobře použít. Podobají se těm krejčovským s velkou barevnou hlavičkou. Ostatně ty krejčovské s hlavičkou se dají také použít. Jsou vyrobeny z oceli. Narozdíl od entomologických špendlíků jsou velmi pevné a odolné. Jsou totiž stvořeny k tomu, aby se na ně tlačilo. Proto vám doporučuji co největší hlavičku, protože po delší práci začnou prsty pěkně bolet. Dají se použít například při preparaci motýlů (zapichují se do dřevěných napínadel). Cena 100 ks je cca 60 Kč. Průměr je 0,58 mm a délka 30 mm.
ETIKETOVACÍ ŠPENDLÍKY
K těm velmi krátce. Jsou chromované a 10 mm dlouhé. Používají se na přichycení různých cedulek a jmenovek v entomologickýc krabicích. Balejí se po 100 ks a 500 ks. Cena je cca za 100ks to je 25 Kč a za 500 ks to je nějakých 95 Kč.
ŠTÍTKY
Nalepovací štítky používáme k preparaci hmyzu. Často u těch kusů, které jsou moc malé (nejdou napíchnout na špendlík), nebo u těch, kde se to prostě nehodí. To co budete a nebudete nalepovat záleží na vás. Pokud ale začnete nějakou skupinu hmyzu nalepovat, tak už u toho zůstaňte, protože podle mně nevypadá moc pěkně, když máte něco na špendlíku a to samé i na štítku. Prodávají se v mnoha velikostech. Po 100 kusech v balení, jehož cena se pohybuje okolo 15 Kč. I když se jedná o velmi "zvláštní" výrobek, tak i u štítků máme možnost výběru výrobce. Řiďte se tedy pravidlem, že čím bělejší - tím lepší. Velikost volte podle velikosti hmyzu. Pamatujte, že je lepší použít větší štítek, než aby nějaká část hmyzu přesahovala. Štítky napichujeme na entomologické špendlíky a to vždy do stejné výšky (k tomu můžeme použít výškáček). Hmyz na ně pak přilepíme disperzním lepidlem (např. Herkules).
zpět na začátek
Část 2. - CHEMIE V ENTOMOLOGII
V entomologii se používá mnoho chemických prostředků, které mají různé použití. Teď si povíme něco o několika základních a nejpoužívanějších látkách.
ETYLACETÁT
Jiný název je octan etylnatý. Je to čirá kapalina s teplotou varu okolo 77 °C. Je těkavá a velmi hořlavá. Nevdechujte výpary a dejte si pozor na kontakt s pokožkou (může způsobit alergické reakce). O očích ani nemluvím. Její vzorec je CH3COOC2H5.
Je to jeden z nejpoužívanějších prostředků ke smrcení sběrů. Hmyz usmrtíme ve smrtičce. Nejlepší je polyethylenová lahev (může být i skleněná s dobrým víčkem, ale není to nejvhodnější; jiné plasty než polyethylen může etylacetát leptat). Do ní dáme buničitou vatu, či jinou dobře nasákavou látku, a nakapeme na ni několik kapek etylacetátu. Páry, které se uvolňují z vaty hmyz usmrtí. Když už smrtička nemá "sílu", tak nakapejte další kapky. Není zas až tak drahý. 1 litr pořídíte asi za 200 Kč. Dá se ale samozřejmě sehnat i v menším množství. A dejte si pozor na styk etylacetátu s některými plasty (hlavně polystyrénem) - leptá je. Nám naleptal i lino na podlaze :-o
Pět kapek etylacetátu a polystyrén
Polyethylenové lahve (100 ml a 250 ml)
CHLOROFORM
Jiný název je trichlormethan. Je to čirá kapalina s teplotou varu okolo 61 °C. Dříve se používal k navození narkózy, nyní jako rozpouštědlo v chemickém průmyslu. Vzorec je CHCI3.
V entomologii se používá ke smrcení sběrů. Nakládejte s ním jako s etylacetátem, kterému se podobá i cenově.
zpět na začátek
Část 3. - ENTOMOLOGICKÉ KRABICE A PŘEPRAVKY
Pokud již máme nějaké vypreparované doklady, musíme je vhodně uskladnit. Obzvláště, pokud chceme časem vybudovat kvalitní a rozsáhlejší sbírku. K tomuto účelu se používají entomologické krabice. Ty jsou převážně vyrobeny z dvou dřevěných rámů, na kterých je připevněno vše ostatní. To znamená výplň víka (sklo nebo plná výplň) a dno (plastazote - poreten, polystyren). Rám se nakonec polepí knihařským plátnem nebo se nechá (u celodřevěných krabic) holý. Vždy se nabízejí v mnoha velikostech a je možné vyrobit i krabice na zakázku (pokud na to máte prostředky).
KRABICE
Základní dělení je na celodřevěné a polepené. U celodřevěných se klade větší důraz na dřevěný rám. Celodřevěné krabice lépe vypadají, ale jsou dražší. Polepené jsou levnější. Polepují se knihařským plátnem nebo celastikem (celastik se již moc nepoužívá, nicméně na zakázku to je možné). Knihařské plátno je standartně ve třech barvách (černá, zelená, červená). Já jsem zatím všude viděl jen knihařské plátno, převážně černé barvy. Je to podle mně i taková nejvhodnější možnost, ale to už nechám na vás.
Dále se dělí podle výplně víka. Víko může být skleněné nebo plné. U skleněného není co vysvětlovat, plná víka jsou vyplněna kartónem. Plné víko je na sbírkové krabice lepší, protože chrání exempláře proti světlu. S plným víkem jsou krabice také levnější.
Poslední dělení je podle výplně dna krabic. Dříve se používal polystyrén, nyní ho již nedoporučuji, protože etylacetát (jed na smrcení sběrů) polystyrén velmi silně a prudce leptá. Dnes se asi nejvíce používá plastazote (dříve poreten). Ten s jedem nijak nereaguje. Nedrolí se jako polystyren a možná i lépe vypadá. Výplň dna se dá také polepit papírem. To je vhodné například pro sbírky motýlů, kde na černém papíře žluťásci nebo bělásci vynikají lépe než na bílém podkladu. Dodávají se také krabice bez výplně dna (tím se myslí bez podkladu, díra tam samozřejmě není). Ty se dají například použít na tzv. UNIT SYSTÉM. To je systém papírových krabiček s různými velikostmi, které jdou různě kombinovat. Po vložení do krabice tvoří přihrádky. To je vhodné pro hmotné části sbírky - kukly, minerály, horniny...
PŘEPRAVKY
Dalšími krabicovými výrobky jsou přepravky. Ty slouží k přepravování nebo dočasnému uskladnění exemplářů. Dají se použít malé entomologické krabice. Ty jsou však například při lovu v terénu nepraktické. Dále se dají použít plastové přepravky. Ty jsou buď s plným černým víkem nebo čirým. Cena je podobná (asi 70 Kč). Takovým doplňkem za 30 Kč je skládaná kartónová přepravka, která nevydrží věčně, ale umí také velmi dobře posloužit. Absolutní kvalitou jsou transportní kufříky. Bývají s povrchovou úpravou mořeného dřeva. Mají stavbu jako skutečný kufřík, exempláře se do něj většinou dávají na víko i dno. Z tohoto důvodu je mnohem tlustší a masivnější než klasické krabice. Musíme ale zároveň počítat s vysokou cenou, která se pohybuje okolo 600 Kč - podle velikosti.
KABINETY
Jedná se o takovou specialitku. Je to vlastně skříň speciálně určená na krabice, které se do ní zasouvají jako šuplíky. Musíte si ale koupit jak kabinet, tak i speciální celodřevěné krabice. Vypadá to sice pěkně a profesionálně, ale cena - několik tisíc korun.
Pokud si chcete vybudovat sbírku, sežeňte si nějakou skříň, která bude rozměrově vyhovovat velikosti krabic. Jde o to, aby ve skříni nevznikalo zbytečně mnoho volného místa, které nejde využít. Pak si jen postupně pokupujte krabice, a budujte. Na krabice si dejte nálepky, ať víte co v nich je (pokud nejsou skleněné). Je to lepší, než je stále otevírat, což se nepříznivě projevuje na jejich těsnosti. Nezapomeňte na desinfekci. Jednou z nejlepších jsou INVET tablety proti molům a jiným škůdcům. Měly by být k dostání v drogeriích. Upevněte je do krabic, ať v nich "nelítají". Je na vás, jak budete krabice ve skříni kupit, nejlepší to je jako knížky - svisle. Naučte se je vracet do skříně pořád stejně, ať je po měsíci manipulace nemáte všechny jinak. Prostě si v nich vybudujte stálý systém.
Entomologická krabice - plné víko 23 x 30 cm
Uložení a označení krabic
Pro ceny se mrkněte na www.entosphinx.cz
zpět na začátek
Část 4. - PREPARAČNÍ POMŮCKY
Při preparaci hmyzu nám pomáhají různé pomůcky. Mezi nejpoužívanější patří pinzety, preparační jehly a výškáček.
Pinzety se dělí na různé kategorie podle tvrdosti a samozřejmě tvaru. Tvar a velikost si musíte zvolit podle sami. Tvrdost je ale zajímavější. Jsou tvrdé (ty jsou asi nejznámější) a měkké. Měkké se ale dělí ještě na měkčí a tvrdší. Pinzety jsou vhodné pro manipulaci s malými nebo křehkými věcmi. Čím křehčí věci, tím měkčí pinzeta. Měkké pinzety ale "neunesou" těžké předměty. Co se týče ceny, tak pinzety jsou kupodivu docela drahé. Hlavně tvrdé, které můžou stát i více než 160 Kč. Ty měkké se dají sehnat kolem 80 Kč.
Preparační jehly jsou nástroje, které se dají použít na cokoli, na co se vám hodí. Různé posunování, ďoubání, zajišťování preparátů, atd... Když už si ji chtete koupit, kupte si celokovovou. Můžete si koupit s rovným nebo zahnutým hrotem (nebo obě:-). Pokud si ji kupovat nechcete, docela ji může zastoupit obyčejný entomologický špendlík. V něm vám ale bude chybět síla úchopu. Celokovová jehla stojí také docela dost - asi 80 Kč. Ale je to kvalita.
Výškáček je pomůcka, která nám zajistí to, že veškeré štítky na špendlíku budou ve stejné výšce. Jsou třístupňové i pětistupňové. Sami si musíte určit výšku štítků. Já dávám preparační štítky na nejvyšší stupínek, pak lokalitní a nakonec determinační. V milimetrech to je 25, 21 a 10 mm. Výškáček stojí asi 60 Kč.
Pinzety (zleva - tvrdá, měkká tvrdší a měkká měkčí) a preparační jehly
Výškáček
zpět na začátek
PŘEMĚNA NA DOSPĚLCE
Podařilo se mi zachytit docela zajímavý okamžik do několika fotografií. Není to sice nic vědeckého, ale myslím, že jako zajímavost se to hodí.
12. 8. 2008 se mi podařilo najít několik nymf a asi tři dospělce kněze rohatého (Elasmucha ferrugata). Teorie z knihy fungovala perfektně: Saje na borůvčí, příležitostně též na brusince nebo rybízu. Střední a vyšší polohy. Nalezl jsem je při sběru borůvek (i když hlavním cílem stále zůstalo najít nějaký hmyz) v lesích kousek od Nepomuk (okres Ústí nad Orlicí). Tyto lesy se již nacházení trochu výš, jak svědčí nedaleký kopec Okolník s nadmořskou výškou 516 m.n.m.
Trvalo docela dlouho, než jsem nalezl první "hnízdo" nymf. Nejprve jsem si nebyl jistý, zda jde o ten správný druh, ale co jiného by to mohlo být. Pak už na sebe nenechaly dlouho čekat další "hnízda" a nakonec i pár dospělců. Rozhodl jsem se, že si vezmu domů i několik nymf. Druhý den po příjezdu domů jsem s údivem zjistil, že se jedna nymfa přeměnila na dospělce. A právě v tuto chvíli se zrodil nápad zdokumentovat přeměnu. Vzal jsem digitál a čekal.
Nymfa bez výrazných příznaků proměny.
První příznaky
Konečné stádium přípravy. Nymfy se skoro nehýbaly a působily mrtvým dojmem. Opak byl však pravdou.
Nymfy úplně změnily tvar a barvu.
A pak...
Tvar těla stejný, ale barvy jiné.
Asi o hodinu později bylo již zřetelné zbarvování.
To pokračovalo asi po čtyři hodiny...
... a nakonec tu byl čilý dospělec se správnou barvou a tvarem těla.
zpět na začátek
DODATEK KE ČLÁNKU O LOVECKÝCH POMŮCKÁCH
Ve druhém článku jsme si přečetli o různých pomůckách a jejich použití. Pár věcí tam ale chybí, a tak jsem se rozhodl napsat co je nového. Povedlo se mi něco našetřit, a koupil jsem si sklepávadlo. Pomůcka to není zrovna nejlevnější, ale věřím, že se časem vyplatí. Ještě jsem neměl moc příležitostí ji vyzkoušet, ale první dojem je výborný.
Na výpravy si sebou nosím navíc 70 cm hůl, s kterou klepu s větvemi. Prostě sklepávadlo položíte (nebo podržíte) pod větví a několikrát rázně udeříte do větve. Musíte být pohotoví, protože hmyz utíká. A snažte se nedávat sklepávadlo moc daleko od větve, aby padající hmyz nestihl odletět. Nakonec pár fotek.
zpět na začátek
ŠTĚNICE PTAČÍ (Oeciacus hirundinis)
Štěnice domácí a štěnice ptačí jsou podle mě ploštice, které se dají velmi špatně najít. V důsledku vysoké životní úrovně lidí není prakticky možné v běžných podmínkách najít tyto malé, ale zajímavé ploštice. I když se v knihách píše, že oba druhy jsou na celém území ČR, tak jsem se s nimi ještě nikdy nesetkal. Možná je to dobře, protože se jedná o nepříjemné krevsající parazity. Ale k věci. Možná jste si již prohlédli článek o přeměně na dospělce. Kněz rohatý (Elasmucha grisea), který je v článku popsán byl nalezen podle "návodu" z knihy. Jen málo druhů má v literatuře tak podrobný a přesný popis. Většinou se dočtete jen typy biotopů, na kterých daný druh žije. Ale nikdy nic konkrétního. Tedy až na pár vyjímek. A tou je i štěnice ptačí.
Cituji: Obvykle se vyskytuje v hnízdech vlaštovek, jiřiček, břehulí a rorýsů. Zimu přečkává v hnízdech nebo hledá úkryt v jejich blízkosti, přičemž může pronikat do budov a napadnout i člověka.
To se mi zdá docela konkrétní. Sáhl jsem po jiné knize a nastudoval nějaké informace o zmíněných druzích ptáků. Vlaštovky mi přišly nejlepší a nejdostupnější. Dočetl jsem se ale, že se vlaštovky do opuštěných hnízd vracejí, takže jsem je nechtěl nijak poškodit. Po krátkém bádání a hledání jsem zjistil, že v opuštěné cihelně u Dobrušky by měla být kolonie vlaštovek. Vypravil jsem se tam 19. 10. 2008. Doufal jsem, že naleznu nějaké zbytky hnízd. Povinnou výbavou byly rukavice a hliníkové schůdky.
Dorazil jsem na místo a začal ho prohledávat. Nejprve jsem nic nemohl najít, ale pak jsem na jedné menší budově na okraji areálu našel několik (asi 4) zbytky hnízd. Byly docela vysoko, ale dalo se na ně dosáhnout (samozřejmě ze schůdků). Opatrně jsem ulomil pár křehkých zbytků do igelitového sáčku a dokonale jsem sáčky uzavřel. Doma jsem pak sáčky otevřel a jejich obsah vložil do většího a dokonale průhledného pytle. Zbytky jsem dokonale rozprostřel po celé ploše pytle a dovnitř jsem vložil malý kousek tablety proti molům. A čekání začalo. Asi tak jednou za dvě hodiny se konala kontrola. A takhle pořád po tři dny. Výsledkem bylo, že se mi podařilo v troskách hnízd nalést 3 relativně kompletní štěnice a mnoho zbytků. Všechny štěnice byly ale mrtvé, a to očividně dlouho. Byly již suché a trochu polámané. Stále je to ale doklad pro sbírku a já jsem rád, že se mi podařilo rozšířit mou sbírku o další druh.
Všem doporučuji, aby zkusili (pokud mají možnost) stejnou techniku a myslím, že by to mohlo fungovat i u vás. Přeji hodně štěstí.
zpět na začátek
BLÁNATKA LIPOVÁ (Oxycarenus lavaterae)
Hned v úvodu bych chtěl velmi poděkovat panu Zdeňku Musilovi. Nebýt jeho, tak nemám teď o čem psát. Je pravda, že se to všechno stalo již docela dávno, ale to není důvod k zahození této informace.
Možná jste si už všimli v návštěvní knize takového problému. A to, že v některých městech (Břeclav, Znojmo), se na borce lip objevila drobná ploštice. Pan Musil mi jich později, když měl cestu do Hradce Králové, několik přivezl. Za to mu také děkuji. Měli jsme takový typ, že se jedná o blánatku lipovou. To se později potvrdilo. Velkým pomocníkem při řešení tohoto problému se stala kniha Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR (2004). Tu jsem si vypůjčil a začal bádat.
Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae) je invazní druh ploštice, který je na našem území nepůvodní. První nález v ČR byl uskutečněn v roce 2004. Původní oblast výskytu je západní Středomoří. Za určitou dobu se rozšířila až k nám. Od roku 2004 se o ní začalo zajímat více lidí, a v důsledku toho, byla nalezena na mnoha dalších místech. Ploštice často vytváří velké kolonie (i stovky kusů), které se prostě nedají přehlédnout. Pokud vás zajímají detaily (a nebo jiné druhy ploštic a jiných živočichů nebo rostlin), doporučuji si zmíněnou knihu zapůjčit. Je opravdu velmi praktická. A teď již konkrétně k nálezu.
Ploštice byly odchyceny 16. 4. 2008 (pozorovány však byly ještě dříve) na železniční zastávce ve Znojmě. Kvadrant 7162 a. O prázdninách se mi poštěstilo jet na dovolenou na Pálavu. Nemohl jsem si nechat ujít zámek Lednice a zámecký park. A právě v zámeckém parku našli mí spolucestující další blánatku.
Autor: Zdeněk Musil
Zajímavé, že?
Zdroj: www.koleopterologie.de
zpět na začátek